Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vánoční trhy

V sobotu dne 10.12. se v Cholticích na zámku konala tradiční adventní slavnost Klanění tří králů.

Protože nedílnou součástí hnutí Lesní moudrosti je snaha o zachování tradic, rozhodl se náš kmen Trilobit, že při příležitosti tohoto vánočního jarmarku zkusíme zavzpomínat na umění našich prababiček a oprášíme pár starých receptů na vánoční cukroví.

Za vydatného přispění maminek členů našeho kmene (za což jim i touto cestou moc a moc děkujeme), jsme několik kousků upekli a nabízeli je k ochutnání. Zájem o staročeské cukroví a tradiční vánoční nápoj Hriaté byl opravdu velký, dovolujeme si proto přiblížit našim občanům několik informací z historie pečení cukroví a samozřejmě připojujeme i zmíněné recepty. Snad si něco málo upečete a znovu si tak připomenete prastaré vánoční zvyky – to byl totiž náš cíl.


Vánoční cukroví

Původ každoročního pečení vánočního cukroví je třeba hledat v dávné předkřesťanské minulosti a oslavách zimního slunovratu, který byl považován za jednu z nejmocnějších nocí roku, kdy je potřeba dům a rodinu chránit pomocí magických úkonů před silami temnoty. S tím byla spojena řada obyčejů a příprava „ochranných“ pokrmů a obřadního pečiva, které se zavěšovalo nad stání dobytka, na ovocné stromy v sadu a vchodové dveře do světnic. Rozdávala se členům domácnosti a chase. Jak strach z neznáma pomalu mizel, „čarodějné“ pečivo se proměnilo ve vánoční cukroví pro mlsné jazýčky dětí i dospělých. Vánoční cukroví připravované hospodyňkami v minulém století se však značně lišilo od vánočních laskomin, na které jsme zvyklí dnes. Cukroví bývalo většinou méně a nezhotovovalo se z tak nákladných surovin. A cože to naše prababičky a pradědečkové o Vánocích vlastně mlsali? Mezi vánoční cukroví patřily i sladké hračky pro děti, zhotovované z ovoce, které byly současně i pamlskem. Našim představám o vánočním cukroví by ale dnes asi nejspíše odpovídaly následující recepty.

Domácí přítel

Těsto připravené z 25 dkg hrubé mouky, 28 dkg cukru, 10 dkg oříšků a trošky kandovaného ovoce, lžičky tlučeného anýzu a tří vajec se vyválelo do koulí, které se daly péci na předem vymaštěném plechu. Ještě teplé se nakrájely na řezy a pocukrovaly (pozn. Mouky jsme přidali více).

Karamely

Bylo to snad nejoblíbenější cukroví 19. století, které zdobilo vánoční stůl i stromek. Na pánvi nebo kastrůlku se rozpustilo asi 30 dkg cukru a zkaramelizovalo se do hněda. Potom se k němu přidaly 2 dcl silné zrnkové kávy, mléko nebo smetana, tlučená vanilka a asi 9 dkg másla. Na mírném ohni a za stálého míchání se hmota nechala zhoustnout. Potom se vylila na máslem vymaštěný plech a nožem se naznačily rýhy, podle nichž se po úplném ztuhnutí hotové karamely ulamovaly a balily do barevných papírků (pozn. U tohoto receptu bychom také doporučili malou změnu. Karamely neztuhly, myslíme si proto, že by bylo dobré dát méně kávy a mléka jen trošičku a potom to třeba vyjde).

Kutelky

Hospodyňky je připravovaly z vánočkového těsta. Tvarovaly z něj malé buchtičky a bohánky, které se plnily mákem a pekly v předehřáté troubě. Před podáváním se kutelky polévaly horkým mlékem, v chudších domácnostech horkou vodou oslazenou medem. Sypaly se strouhaným perníkem, skořicí s cukrem nebo prachandou (tlučené křížaly z hrušek). Kutelky stejně jako prachanda z našich domácností zmizely po druhé světové válce. V Polsku se však obdoba kutelek připravuje o každých Vánocích dodnes.

Připojujeme ještě recept na vánočkové těsto, které jsme použili z kuchařky naší vesnice – je to recept na jemnější těsto:

1 kg polohrubé mouky (přidáno i trochu hladké), 220 g tuku, 220 g cukru, 4 žloutky, 60 – 80 g droždí, necelý ½ l mléka, citronová kůra, vanilka, sůl. Ušleháme cukr, žloutky a změklý tuk, přilijeme připravený kvásek, mléko, mouku, sůl, citronovou kůru, vanilku a vypracujeme vláčné těsto.

Medové certle

Oblíbená dětská vánoční pochoutka se připravovala z medu a ořechů. Několik lžic medu se rozvařilo ve smaltovaném kastrůlku, chvíli se nechalo škvařit, a když med začal vonět jako přeškvařené máslo, odstavil se a zamíchaly se do něj kousky vlašských nebo lískových ořechů. Lžičkou namočenou ve vodě se rychle tuhnoucí hmota nabírala a lila do papírových košíčků poskládaných na plechu. Když certle ztuhly, podávaly se v košíčcích nebo se balily do pestrých papírků.

Škvarkové cukroví

Vánoční cukroví ze škvarků se připravovalo nejdříve ve vesnických chalupách a od 19. století i ve městech. Vláčné těsto se vypracovalo ze 30 dkg hladké mouky, 25 dkg mletých škvarků, 15 dkg cukru, dvou lžic kakaa, jednoho vejce, lžičky skořice, tlučeného hřebíčku a citronové kůry. Hotové těsto se dalo odležet do chladu a ztuhlé se potom vtlačovalo do tukem vymazaných formiček. Peklo se v předehřáté troubě do růžova a ještě teplé se obalilo v cukru. Připravovalo se už začátkem prosince, protože se nechávalo alespoň tři týdny v suchu a chladu odležet, aby změklo a zvláčnělo.

Zázvorky

Zázvorky se rychle rozšířily z městských kuchyní do vesnických chalup ve druhé polovině 19. století a staly se jedním z nejoblíbenějších vánočních cukroví. Těsto se připravovalo z 25 dkg moučkového cukru, dvou vajec, jednoho dkg zázvoru, špetky amonia a 30 dkg polohrubé mouky. Z tenké placky se vykrajovaly nejrůznější tvary, které se rozložily na povoskovaný plech a tři hodiny se sušily. Potom se pekly v mírně vyhřáté troubě. Vždy se připravovaly alespoň týden před Vánocemi, protože bylo potřeba je nechat několik dní rozležet, aby změkly.

Chrosté

Tam, kde se na podzim sklidila hojnost vlašských ořechů, mohou si dovolit toto prastaré hanácké cukroví.

14 dkg cukru, 14 dkg mletých ořechů, 3 dkg bílé strouhanky, ze dvou až třech bílků sníh, trochu rumu, citrónovou kůru.

Uvedené ingredience se lehce vmíchají do pevného sněhu z bílků, lžící se kladou hromádky na povoskovaný plech a v mírně vyhřáté troubě pečou.

Novoroční nápoj – Hriaté

Nápoj, který se znamenitě hodí k zimní idylce, při níž se v mrazivém podvečeru vracíme domů a potřebujeme něco na prohřátí.

Přepal několik kostek cukru na zlatohnědý karamel, zalej trochu vodou a přidej 3 hřebíčky, kousek celé skořice a proužek tence sloupnuté, dobře omyté citrónové kůry (někde přidávají i kousek vanilkového lusku). Chvíli povař, pak připrav do sklenice odlivku dobré slivovice (hruškovice, calvados) a zalej voňavým odvarem. Pro jistotu vlož do sklenice kovovou lžičku. Na valašsko-slovenském pomezí, kde se takové dobré pití vaří, přidávají ještě rozškvařenou slaninku, která žaludek pěkně „vystele“ pro příděl alkoholu. Inu, proti gustu žádný dišputát!

 
 


Poslední fotografie


Archiv

Kalendář
<< červenec / 2018 >>


Statistiky

Online: 2
Celkem: 254183
Měsíc: 4463
Den: 130